logo

Hospodaření s vodou před 3000 lety - průzkum hradiště

Vhodnou příležitost k propojení přírodních a společenskovědních oborů skýtá probíhající archeologický průzkum hradiště na Štěpánovské hoře. Z iniciativy Regionálního muzea v Teplicích a ve spolupráci s Fakultou životního prostředí UJEP máme unikátní možnost spolupracovat na průzkumu dosud opomíjeného hradiště štítarské kultury na Štěpánovské hoře a známého hradiště knovízké kultury na Hradišťanech. Obě lokality skýtají celou řadu otázek, včetně účelu (sídelní, refugiální, kultovní, funerální apod.), jejich vzájemného vztahu či fungování těchto dvou mohutných, cca 3000 let starých, staveb. Jedna z mnoha otázek se týká zásobování těchto hradišť vodou. V obou lokalitách se nacházejí zdroje vody, u nichž lze důvodně předpokládat, že nejsou přírodního původu. Pokud by se potvrdil jejich umělý původ, jednalo by se unikátní a možná nejstarší ukázky drobných vodohospodářských staveb v širokém okolí. Při zkoumání účelu stavby těchto objektů mohou cenné indicie přinést chemické rozbory půdy v areálu hradišť. Zde je potřeba vytipovat a určit lokality, u nichž lze předpokládat, že vlivem přírodních procesů zde dochází ke ukládání látek a sloučenin z plochy hradišť. Na vyřešení těchto dílčích otázek mají možnost spolupracovat i zaměstnanci naší pobočky. Po vygenerování 3D modelu povrchu (DEM - Digital Elevation Model) povrchu hradiště a jeho úvodních analýzách jsme spolu s děkanem FŽP Ing. Martinem Nerudou, Ph.D., měli možnost navštívit areál hradiště. Zasvěceným průvodcem nám byl archeolog a odborník na pravěké kultury PhDr. Jindřich Šteffl. Doktor Šteffl je mj. spoluautorem nové publikace o hradišti Hrádek u Libochovan (Kalvárie) nad Portou Bohemicou. Hradiště na Štěpánovské hoře je zatím datováno do samého závěru pozdní doby bronzové a řazeno ke kultuře štítarské. Jedná se o ostrožné hradiště zaujímající vrcholové partie Štěpánovské hory vybíhající z masivu Březina v Českém Středohoří. Předhradí, kde se nachází i záhadné jezírko, bylo chráněno obloukovým příkopem a valem (viz obrázky), akropole potom zdvojeným valem s příkopy, přepaženými hrázkami, jejichž účel je dosud neznámý. I na akropoli se nachází zdroj vody, u něhož lze přepokládat alespoň z části umělý původ. Odděleno pouze údolím Lukova a Štěpánova zhlíží z výšky 750 m n. m. na areál Štěpánovského hradiště o něco starší Hradišťany. Dvěma kruhovými, čedičovými valy chráněná akropole zaujímá vrcholovou plošinu druhé nejvyšší hory Českého Středohoří. Podle dosavadních poznatků je toto hradiště starší, spadá do období starších fází kultury knovízké. Účel stavby je nejasný, protože kombinace špatně přístupné polohy, monumentálního, ale přesto špatně hájitelného opevnění takřka vylučuje sídelní a útočištnou funkci. Zda bylo hradiště sídlem kultu, probíhaly zde pohřební obřady či byl jeho účel zcela jiný je úkolem začínajícího výzkumu. Zajímavé uplatnění v tomto výzkumu skýtá nasazení GIS a hydrologických modelovacích nástrojů v kombinaci s daty získanými pomocí leteckého snímkování LIDARem. Na níže přiložených obrázcích máte možnost porovnat informace, které nám poskytují podrobné letecké snímky a topografická mapa velkého měřítka. Hradiště na nich není patrné. Na dalších snímcích můžete vidět čtvrtobloukové linie a valů a příkopů extrahovaných z odrazů leteckého laserového skeneru různými algoritmy. Použity byly body z Digitálního modelu reliéfu 5. generace DMR 5g.

-vf-

Letecký snímek hradiště na Štěpánovské hoře (mapy.cz)

Letecký snímek hradiště na Štěpánovské hoře (mapy.cz).

Turistická mapa prostoru hradiště na Štěpánovské hoře (mapy.cz)

Turistická mapa prostoru hradiště na Štěpánovské hoře (mapy.cz).

Reliéf extrahovaný derivacemi výšek z DEM. Uprostřed paralelní obloukové valy a příkopy hradiště

Reliéf extrahovaný derivacemi výšek z DEM. Uprostřed paralelní obloukové valy a příkopy hradiště.

Sklony reliéfu (ploché oblasti světle zeleně a žlutě, fialově srázy) s patrnými valy na náhorní plošině hradiště

Sklony reliéfu (ploché oblasti světle zeleně a žlutě, fialově srázy) s patrnými valy na náhorní plošině hradiště.

Jezírko na předhradí, u něhož je předpokládán umělý původ. V pozadí valy akropole.

Jezírko na předhradí, u něhož je předpokládán umělý původ. V pozadí valy akropole.

Boční pohled na opevnění akropole. Vlevo předhradí, oddělené sekvencí příkop-val-příkop-val od akropole

Boční pohled na opevnění akropole. Vlevo předhradí, oddělené sekvencí příkop-val-příkop-val od akropole.



Diskuse k tomuto článku
Moderování diskuse je vypnuto, tzn. vaše příspěvky se po odeslání ihned objeví na webu. Provozovatel těchto stránek (ČHMÚ) si však vymiňuje právo příspěvek smazat, zneviditelnit či upravit. Všechny příspěvky jsou archivovány v databázi. Administrátor stránek může podle potřeby zapnout nebo vypnout moderování diskusí. Příspěvky netýkající se tématu článku nebo společensky nevhodné nebudou schváleny. Délka každého příspěvku je omezena na 999 znaků. Do formuláře je povinné napsat jméno (nebo přezdívku) a text příspěvku; e-mail je nepovinný a i v případě, že ho uvedete, nebude zobrazen.

Diskuse je ve zkušebním režimu, podněty či případné chyby oznamujte prosím na tuto adresu.

jméno:
email:
(nepovinné)

text:



spočítejte 5−0:
(výsledek zapište slovy bez diakritiky)

 


Zatím 0 komentářů.