logo

Tunelem pod řekou do minulosti

Skalnaté říční údolí mezi Českou Kamenicí a Jánskou skrývá mnoho pozoruhodných staveb s nezřídka temnou minulostí. Kolem roku 1860 stalo se zdejší údolí místem rozsáhlých investic podnikatele F. Preidela. Ten zde mezi lety 1860-1867 vybudoval několik přádelen bavlny. Část strojů byla poháněna vodou, přiváděnou komplexem několika náhonů (převážně podzemních) z řeky Kamenice. Produkce se vyvážela do celého světa a patřila mezi špičkové provozy v rámci Rakouska-Uherska. Ve dvacátých letech začal úpadek tohoto odvětví, náhony a stroje byly upraveny k výrobě elektřiny. Ve třicátých letech zde výroba v podstatě zanikla. Ruch se do údolí vrátil až s válkou, kdy do opuštěných objektů přádelen přesunula firma Weserflugzeugbau Bremen (WFG) leteckou výrobu z německých měst, stále více ohrožovaných spojeneckými nálety. Nenápadné údolí v Protektorátu bylo pro tyto účely ideální. Vyráběly se zde mj. komponenty pro víceúčelové bombardéry Junkers Ju-88 a Junkers Ju-188. V jedenácti výrobních halách pracovalo až 6 000 lidí. V srpnu 1944 zde byla zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenburg a vězni započali s ražbou podzemních komplexů určených k výrobě. Podařilo se jim vyrazit cca 4,5 km chodeb a sálů. V té době se začalo i s výrobou prvního sériově vyráběného vrtulníku světa Focke-Achgelis FA 223. Po ukončení války byli vězni pracovního a koncentračního tábora nahrazeni Němci čekajícími na odsun. Po krátkém období klidu údolí zabrala armáda a v roce 1952 v podzemí zřídila skladiště munice. Postupně začaly být budovány i podzemní sklady pohonných hmot a raženy další chodby. Konečná kapacita činila 8 milionů litrů paliva. Část areálu po roce 1968 uživala sovětská armáda a vzniklo zde skladiště pohonných hmot vojsk Varšavské smlouvy. Po devastaci počátkem 90tých let je v části podzemí muzeum Občanského sdružení Rabštejn. Údolí nyní skrývá tři rozsáhlé podzemní komplexy, několik menších podzemí a celou soustavu povrchových i podzemních náhonů. Pro potřeby přádelen byl vystavěn převážně podzemní náhon, který poháněl stroje dvou přádelen vzdálených od sebe cca 600 m. Zajímavostí je, že náhon vede v jednom místě pod řekou Kamenicí a je stále v relativně dobrém stavu. Do podzemí jsme pronikli jedním z revizních otvorů, jež sloužil i pro odtok vody v případě, že bylo potřeba zastavit přívod vody do druhé turbíny v dolní přádelně. Několikset metrů dlouhou klenutou chodbou, plnou jemného bahna, jsme se dostali až do míst, kde náhon prochází pod Kamenicí. Zde je jasně slyšet proud vody, bohužel bažina vzniklá průsaky z Kamenice nám (zatím!) neumožnila pokračovat dál, směrem ke komoře s turbínou či vodním kolem. Další části podzemního náhonu u dolní přádelny jsou již v horším stavu a zřejmě se na nich podepsaly povodně v letech 2009 a 2010. Dále po proudu Kamenice se nalézají ještě další dva podzemní náhony, z nichž jeden je stále aktivní, regulovaný a slouží k pohonu malé vodní elektrárny. Na místo se plánujeme vrátit s patřičným vybavením a pokusíme se náhon prozkoumat v celé průchozí délce a provést alespoň přibližné zaměření objektu. Odhadované délka pozemního náhonu obou přádelen činí cca 950 m, podařilo se nám projít zhruba polovinu.

-vf-

Údolí řeky Kamenice (vlevo). Podzemní náhon vede středem snímku pod celým údolím.

Údolí řeky Kamenice (vlevo). Podzemní náhon vede středem snímku pod celým údolím..

Rozdělovací objekt na Kamenici. Zde náhon začíná.

Rozdělovací objekt na Kamenici. Zde náhon začíná.

Od té chvíle už ho nikdo neviděl...

Od té chvíle už ho nikdo neviděl...

Je to v podstatě nuda. Stovky metrů totéž...

Je to v podstatě nuda. Stovky metrů totéž...

Tlak zvodnělých hornin na klenbu je asi značný.

Tlak zvodnělých hornin na klenbu je asi značný.

V podzemí je důležité neztrácet hlavu.

V podzemí je důležité neztrácet hlavu.

Kamenice zespoda.

Kamenice zespoda.



Diskuse k tomuto článku
Moderování diskuse je vypnuto, tzn. vaše příspěvky se po odeslání ihned objeví na webu. Provozovatel těchto stránek (ČHMÚ) si však vymiňuje právo příspěvek smazat, zneviditelnit či upravit. Všechny příspěvky jsou archivovány v databázi. Administrátor stránek může podle potřeby zapnout nebo vypnout moderování diskusí. Příspěvky netýkající se tématu článku nebo společensky nevhodné nebudou schváleny. Délka každého příspěvku je omezena na 999 znaků. Do formuláře je povinné napsat jméno (nebo přezdívku) a text příspěvku; e-mail je nepovinný a i v případě, že ho uvedete, nebude zobrazen.

Diskuse je ve zkušebním režimu, podněty či případné chyby oznamujte prosím na tuto adresu.

jméno:
email:
(nepovinné)

text:



spočítejte 6−4:
(výsledek zapište slovy bez diakritiky)

 


Zatím 0 komentářů.