logo

Další objevy na Ploskovickém potoce

Díky náhodnému objevu se nám daří vracet do povědomí laické i odborné veřejnosti Ploskovický potok, coby významné barokní vodohospodářské dílo. Dnes patrný a částečně funkční úsek barokního akvaduktu začíná u Staňkovického mlýna. Jak se však ukázalo, původně bylo celé dílo nezanedbatelně delší. Stavitelé akvaduktu postupně propojili povodí Trojhorského, Chudoslavického, (v podstatě zaniklého) Staňkovického a Těchobuzického potoka. Povodí, které bylo možno akvaduktem odvodňovat, tak sahalo až od oblasti Rýdče a Všeradiště, a maximální délka toku přesáhla 7,5 km. Na akvaduktu byl v prostoru u Všeradiště vybudován rozdělovací objekt, umožňující odběr vody z Trojhorského potoka. Odtud dílo pokračovalo sedlem pod Pískovým vrchem až ke křížení s Chudoslavickým potokem. Od křížení s Chudoslavickým potokem náhon pokračoval po okraji lesa (zalesněná plocha se zde od 18. století nezměnila) přes pole až ke Staňkovickému mlýnu, odkud je náhon již zachován. V této části byl náhon kdysi provázen cestou. Zaniklý úsek Ploskovického akvaduktu je patrný na Císařských povinných otiscích map stabilního katastru (Obr. 7) a částečně i na mapách III. vojenského mapování. Na digitálním modelu reliéfu (DMR) se nám podařilo zastihnout existenci náhonu a cesty i v místech, kde dnes již nejsou tyto struktury patrné. Analýzy profilu svahu i profilové křivosti jasně ukazují liniové stupňovité struktury v této oblasti. Teoreticky vybaveni vydali jsme se i s děkanem FŽP UJEP Ing. Martinem Nerudou, Ph.D. na obhlídku terénu. Podařilo se nám najít torzo takřka zaniklého rozdělovacího objektu na Trojhorském potoce. Dodnes je zde patrno několik opracovaných kamenů a špatně zřetelný nevelký kanál, procházející lesem. Křížení s Chudoslavickým potokem, které muselo být po technické stránce nepochybně velmi zajímavé, se bohužel nedochovalo. Jižně od Chudoslavického potoka jsme byli překvapeni dosud mohutnými a zachovalými pozůstatky koryta i hráze akvaduktu. Jak již bylo uvedeno, na poli nad Staňkovickým mlýnem náhon již zcela zanikl, přesto je patrný jeho průběh odlišnou barvou porostu ve vegetačním období. Tato linie je patrná i na leteckých snímcích na mapy.cz. Vzhledem k tomu, že rozdělovací objekty a objekty křížení s vodními toky již zanikly, není nám bohužel známo, zda bylo možno průtok v Ploskovickém akvaduktu významněji regulovat (tj. zda tyto objekty byly osazeny stavidly) a nebo na tocích byly pouze prahy s bezpečnostními přelivy. Snad se nám podaří tyto informace zjistit v archivech. Terénní průzkum byl zpestřen setkáním s velkým stádem ovcí, v mlze dokonale kamuflovaných. Kolik je ve stádu dominantních beranů a pasteveckých psů nechvalně proslulého druhu Rýdečských vlkodavů nám chvíli dělalo starosti.

-vf-

Sotva patrné torzo rozdělovacího objektu na Trojhorském potoce - zde akvadukt začínal

Sotva patrné torzo rozdělovacího objektu na Trojhorském potoce - zde akvadukt začínal

Průběh náhonu je v lese pod Pískovým vrchem obtížně zjistitelný

Průběh náhonu je v lese pod Pískovým vrchem obtížně zjistitelný

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Za křížením s Chudoslavickým potokem je objekt náhonu překvapivě zachovalý

Vegetační stopy po zaniklém náhonu jsou prozatímně vytýčeny ředitelem ústecké pobočky ČHMÚ (vlevo) a děkanem FŽP UJEP (vpravo)

Vegetační stopy po zaniklém náhonu jsou prozatímně vytýčeny ředitelem ústecké pobočky ČHMÚ (vlevo) a děkanem FŽP UJEP (vpravo)

Dnes zaniklá pasáž náhonu je na mapě Stabilného katastru domalována ručně, kupodivu měla svojí parcelu - č. 338

Dnes zaniklá pasáž náhonu je na mapě Stabilného katastru domalována ručně, kupodivu měla svojí parcelu - č. 338



Diskuse k tomuto článku
Moderování diskuse je vypnuto, tzn. vaše příspěvky se po odeslání ihned objeví na webu. Provozovatel těchto stránek (ČHMÚ) si však vymiňuje právo příspěvek smazat, zneviditelnit či upravit. Všechny příspěvky jsou archivovány v databázi. Administrátor stránek může podle potřeby zapnout nebo vypnout moderování diskusí. Příspěvky netýkající se tématu článku nebo společensky nevhodné nebudou schváleny. Délka každého příspěvku je omezena na 999 znaků. Do formuláře je povinné napsat jméno (nebo přezdívku) a text příspěvku; e-mail je nepovinný a i v případě, že ho uvedete, nebude zobrazen.

Diskuse je ve zkušebním režimu, podněty či případné chyby oznamujte prosím na tuto adresu.

jméno:
email:
(nepovinné)

text:



spočítejte 6−4:
(výsledek zapište slovy bez diakritiky)

 


Zatím 0 komentářů.