logo

V úterý začíná astronomické jaro

V úterý 20. března v 6:14 hodin začíná astronomické jaro. Jde o okamžik, kdy Slunce na své zdánlivé pouti překračuje rovník a přechází z jižní polokoule na severní.

Někdy se říká, že v den rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, což ale není úplně přesné, jak ukazuje následující tabulka východů a západů Slunce na několika místech severních Čech.

MístoVýchod Slunce Pravé poledne Západ Slunce Délka dne
Chomutov 6:09 12:14 18:20 12:11
Ústí nad Labem 6:06 12:12 18:17 12:11
Liberec 6:02 12:08 18:13 12:11
- - - - -
Klínovec 6:11 12:16 18:21 12:10
Čistá u Horek 6:00 12:05 18:11 12:11

Do tabulky jsou kromě vybraných velkých měst zařazeny krajní body - Klínovec byl zařazen proto, že je v těsné blízkosti nejzápadnějšího bodu Ústeckého kraje, a Čistá u Horek je nejvýchodnější obec Libereckého kraje. Z tabulky je mimo jiné vidět, že i v rámci Ústeckého a Libereckého kraje jsou jisté rozdíly a že tedy při uvádění časů východu a západu Slunce je nutno uvádět i místo, pro které dané údaje platí. Dále je z tabulky vidět, že den netrvá přesně 12 hodin, ale asi o 11 minut déle, a že tedy v den rovnodennosti není den stejně dlouhý jako noc. To je způsobeno jevem zvaným refrakce, který je způsoben tím, že vodorovné sluneční paprsky se nepohybují po přímce, ale dráha světla je v důsledku indexu lomu vzduchu poněkud odkloněna k Zemi, takže Slunce vidíme i několik minut potom, co už ve skutečnosti je pod obzorem. Ze stejného důvodu ani západ Slunce na jižním pólu a východ Slunce na severním pólu neprobíhá v okamžiku rovnodennosti, nýbrž na severním pólu vyšlo Slunce již 18. března a na jižním pólu zapadne až 22. března.

Rovnodennost je význačná také tím, že stíny po rovné ploše, ať vodorovné nebo svislé, se během dne pohybují po přímce, a nikoli po křivce jako po zbytek roku. Je to vidět například na slunečních hodinách na jižní stěne budovy pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem.

Na obrázku č. 1 jsou v dolní části slunečních hodin tři červené čáry. Dolní červený oblouček, označený symbolem znamení Raka, zobrazuje dráhu konce stínu v den letního slunovratu, kdy Slunce vstupuje do znamení Raka. Horní červený oblouček, označený symbolem znamení Kozoroha, zobrazuje dráhu konce stínu v den zimního slunovratu, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. A rovná červená čára, označená symboly znamení Berana a Vah, zobrazuje dráhu konce stínu v den rovnodennosti, kdy Slunce vstupuje na jaře do znamení Berana a na podzim do znamení Vah.

Na obrázku číslo 2 je podrobnější pohled na konec stínu, který se pohybuje po již zmíněné červené přímce. A na obrázku číslo 3 je celkovější pohled na jižní stěnu budovy se slunečními hodinami.

-pj-


Obrázek č. 1


Obrázek č. 2


Obrázek č. 3


Diskuse k tomuto článku
Moderování diskuse je vypnuto, tzn. vaše příspěvky se po odeslání ihned objeví na webu. Provozovatel těchto stránek (ČHMÚ) si však vymiňuje právo příspěvek smazat, zneviditelnit či upravit. Všechny příspěvky jsou archivovány v databázi. Administrátor stránek může podle potřeby zapnout nebo vypnout moderování diskusí. Příspěvky netýkající se tématu článku nebo společensky nevhodné nebudou schváleny. Délka každého příspěvku je omezena na 999 znaků. Do formuláře je povinné napsat jméno (nebo přezdívku) a text příspěvku; e-mail je nepovinný a i v případě, že ho uvedete, nebude zobrazen.

Diskuse je ve zkušebním režimu, podněty či případné chyby oznamujte prosím na tuto adresu.

jméno:
email:
(nepovinné)

text:



spočítejte 6−4:
(výsledek zapište slovy bez diakritiky)

 


Zatím 0 komentářů.