logo

Mury v Jizerských horách

Z celé řady svahových pohybů vznikajících spolupůsobením vody najdeme v části Jizerských hor i tzv. mury, odborně nazývané hlinitokamenité přívalové proudy, nebo též blokovobahenní proudy, patřící z hlediska geomorfologie mezi soliflukční jevy. Mury jsou typické pro reliéf velehor a u nás se objevují vzácně pouze v Krkonoších, Hrubém Jeseníku a na jedné lokalitě právě v Jizerských horách. Název mury přešel do odborné literatury z původně lidového označení těchto jevů v Alpách. Jedná se o rychlý pohyb horninových hmot ve vizkózním stavu, v nichž se vedle jemnozrnného materiálu nacházejí i úlomky a bloky skalního podloží mnohdy značných rozměrů. Pohyb proudů je rychlý (od 1 km/hod až do cca 100 km/hod) a způsobuje značnou změnu reliéfu. Mury vznikají při velmi intenzivních přívalových srážkách na svazích o sklonu minimálně 30°. Důležitým faktorem vzniku je též typ skalního podloží. Ve zvětralinové vrstvě nad skalním podložím dojde k extrémnímu zvýšení obsahu vody a přetížená masa sjede po svahu i s lesním porostem a smete vše, co jí stojí v cestě.

Historické informace o těchto jevech jsou u nás velice kusé. Přímá svědectví se téměř nezachovala i vzhledem k tomu, že mimo škod na lesním porostu nebyly poškozeny žádné objekty. Navíc dráhy po starých murách v našich horách zarůstají poměrně rychle díky nižší nadmořské výšce.

Intenzivní srážky v srpnu 2010 na severních svazích Smědavské hory, které zapříčinily utržení několika těchto zemních lavin, nám tak -mimo jiné- umožnily blíže poznat a popsat tento dynamický svahový proces.

-jš-


Nejdelší z lavinových drah dlouhá přibližně 1,5 km na severním svahu Smědavské hory přetíná vrstevnicovou Čínskou cestu v šířce až několika desítek metrů


Pohled ze svahu kde dráha laviny pokračuje do pásma bukového lesa


Materiál unášený lavinami zasypal na několika místech i silnici vedoucí z Bílého Potoka na Smědavu